Po inzerci Terinky se strhla lavina telefonátů, ale získat ji mohl jen jeden zájemce, ten první nejvhodnější. Ti ostatní dostali pozvání k návštěvě dalších kočiček v našem útulku, někteří možnost využili, jiní ne. Mezi těmi, kdo měl o kočičku skutečně vážný zájem, byla i slečna Ivana z Chomutova. Vybrala si půvabnou Claudii, která je sice ostražitější, ale hladit se nechá a dokonce vrní. Carmen, přes veškeré úsilí o vymazlení, se nechá pohladit jen u jídla. Přesto se slečna rozhodla, že kočičky od sebe neoddělí a adoptuje obě. Jaké bylo naše překvapení, když nám asi za týden zavolala, že má Carmen v náručí!