Příběh kočičky Barušky by vydal na dlouhou povídku… Baruška přišla před lety o milovanou paničku, a nyní i o dalšího pečovatele, dědicové ji nechtěli, nakonec měla být utracena kvůli nádorům mléčné žlázy. Pak se objevil někdo, kdo to nedopustil, Barušky se ujal s tím, že u něj dožije. Jenže… jenže v tu samou dobu se další paní rozhodla, že už nechce tesknit po ztrátě svého kocourka, že je jí doma smutno, zavolala kamarádce, ta zavolala naší kamarádce a přijeli. Paní chtěla kočičku středního věku. Jenže v depozitu byla jen nemocná Baruška ve věku 10let + a odrostlé kotě. Tak se na ně jen šli podívat, když už vážili cestu…. a byla to láska na první pohled. Baruška okamžitě skočila paní na klín, paní se zamilovala, a za pár dní už Baruška jela do svého nového, a snad již posledního domova. Je to oboustranná, vlastně třístranná láska ( ještě páníček), a kdykoliv tam jedu s krmením, nebo stříhat drápky, vidím, jak jsou všichni šťastní, že se vzájemně mají. A navzdory osudu, Baruška je stále čiperná a při chuti. Máme z toho nepopsatelnou radost.
